NA SLOVÍČKO O ŠKOLNÍ ZRALOSTI

Vážení rodiče,
dítě vstupující do prvního ročníku základní školy by mělo být pro školu zralé a připravené, aby bez velkých potíží a trápení zvládlo její nároky a zátěž. Posouzení školní zralosti může být někdy obtížné, v takových případech je vhodnější ponechat rozhodnutí na pedagogicko – psychologické poradně. Pro vaše děti bude vstup do první třídy úspěšný a snadnější, pokud budete vědět, jak má být připraveno. Věnujte, proto prosím pozornost dalšímu textu a posuďte, zda můžete během následujících měsíců dítě v některých oblastech lépe připravit na jeho vstup do školy.

Přestože se klade velký důraz na výběr dobře připravených a zralých dětí do první třídy, vstup do školy znamená pro většinu dětí značnou zátěž. Není proto divu, že velký počet dětí vykazuje po delší nebo kratší dobu (jen několik prvních týdnů školní docházky nebo až celý první rok) různě intenzivní a rozličně projevované známky nepřizpůsobení.

V následující tabulce si můžete přečíst některé projevy této nepřizpůsobivosti, které může vysledovat paní učitelka ve škole nebo i vy doma – zejména při domácí přípravě. Pokud tyto projevy přetrvávají po několik měsíců, je vhodné vyhledat odbornou pomoc – školního psychologa, výchovného poradce, poradenského psychologa v pedagogicko – psychologické poradně.

Školní zralost

·         Fyzická, tělesná zralost a zároveň i zdravotní stav posuzuje většinou dětský lékař. Dítě by mělo odpovídat růstem i fyzickým dispozicemi nárokům na věk šesti let.

·         Psychická zralost v sobě zahrnuje několik faktorů. Jedním z nich je rozumová vyspělost. Dále by dítě mělo být schopné alespoň částečně ovládat impulzivní jednání a chování, soustředit se na samostatnou práci, podřídit se autoritě a většině.

·         Sociální zralost – dítě má být schopné trávit delší čas mimo okruh rodiny, má snést oddálení vyplnění svých přání, případně unést i neúspěch. Má zvládat základy sebeobsluhy.

Hry a cvičení vhodná pro předškoláky

Hra dítěti zprostředkovává poznávání světa, skutečnosti, učí je spolupráci, podřizování pravidlům, respektování ostatních dětí i dospělých, přináší nejen radost z úspěchu, ale učí je i prohrávat, nést neúspěch.

Do režimu dne by měl být pravidelně zařazován čas na společnou hru (rodiče – dítě), stačí denně 15 – 30 minut. Hry a cvičení předkládáme dítěti nenásilně. Při hraní volíme zpočátku méně náročné formy, pak přecházíme ke složitějšímu, které dále střídáme s méně náročnými – důvodem je předcházení únavě a soustředěnosti dítěte.

1. Cvičení a hry podněcující rozvoj smyslového vnímání

a) Cvičení a hry zaměřené na rozvoj smyslového vnímání, prostorové a pravolevé orientace

·         Vyhledávání určitých předmětů v místnosti – podle barvy, tvaru, materiálu, velikosti atp. Např. "Řekni, co je v místnosti ze dřeva, z látky ..., co je zelené, červené".

·         Vyhledávání a rozlišování předmětů podle velikosti, barvy, případně tvaru: do krabice od bot nasypeme knoflíky - dítě rozdělí na velké a malé, nejmenší nebo největší, třídí do skupinek podle barvy, případně tvaru. Lze i u stavebnic - třídíme geometrické tvary, opět i podle barvy, podle různého materiálu - dřevěné, plastové.

·         Skládání stavebnic a mozaik – z kostek dřevěných skládaček, obrázkových kostek nebo korálkových či "hřebíkových" mozaik (zatloukání většinou plastových hřebíčků do otvorů). Dítě zpočátku necháváme tvořit vlastní vzory a kombinace, pak jej necháme pracovat podle předem připraveného vzoru, posléze i podle ústního "diktátu" (Např. "Červenou kostku dej vpravo nahoru, pod ni zelenou.").

·         Skládání obrázků ze zápalek nebo špejlí. Skládáme jednoduché obrázky (domeček, vláček ...). Můžeme opět postupovat podle vzoru, podle diktátu a samostatně, nebo předem připravit obrázky, ve kterých bude jedna zápalka chybět a dítě bude mít za úkol ji doplnit.

·         Skládání rozstříhaných obrázků. Můžeme použít známé obrázky, pohlednice nebo obrázky dítětem vytvořené. Ty rozstříháme zpočátku na menší počet kousků (2 - 3), posléze na větší počet (6), dítě z nich skládá obrázek, vhodné jsou také puzzle.

·         Vyhledávání dvojic stejných obrázků. Použijeme různé druhy hry "Pexeso, Černý Petr". Začínáme s vyhledáváním 3 - 6 dvojic, postupně přidáváme.

·         Hledání rozdílů na dvou zdánlivě stejných obrázcích - napřed jednodušších, pak složitějších. Vyhledávání, co se na obrázcích změnilo? Co chybí? Co je navíc?

·         Rozlišování zrcadlových tvarů. Předkládáme dvojice buď dvou stejných obrázků nebo lišících se zrcadlově, dítě přeškrtává odlišné.

·         Rozlišování, co nepatří do řady a je zrcadlově obrácené. Např. v řadě domečků s komínem napravo odlišit domeček s komínem nalevo.

·         Hledání cesty bludištěm – buď klasickým bludištěm nebo typem se "zamotanými" čarami, např. "Kdo chytá rybu?" "Kdo kde bydlí?".

·         Nedokreslené obrázky. Dítě říká, co na obrázcích chybí, případně je dokreslí.

·         Cvičení prostorové a pravolevé orientace - cvičíme pojmy: nahoře - dole - uprostřed vpředu - vzadu - uprostřed vpravo – vlevo. Zpočátku opět na předmětech, pak obrázcích, posléze na vlastním těle a těle druhé osoby.

·         "Kdo dřív uvidí...?" Tuto hru hrajeme nejčastěji na procházce, ve městě i v přírodě. Soutěžíme, kdo dřív uvidí nákladní auto, paní v červeném kabátě, listnatý nebo jehličnatý strom, atd.

·         "Kimova hra " Cvičí opět pozornost, paměť i postřeh. Na stůl položíme několik předmětů. Ukážeme je dětem. Pak předměty zakryjeme a jeden z nich tajně odebereme, po odkrytí dítě hádá, která věc zmizela.

b) Cvičení a hry zaměřené na rozvoj sluchového vnímání

·         Rytmická cvičení. Předvádíme rytmus, který dítě napodobí – ťukáním tužkou, klepáním prsty, tleskáním, hrou na Orfovy nástroje nebo s použitím nádobí. Mezi rytmická cvičení řadíme také tleskání nebo dupání k říkankám a písničkám.

·         Cvičení vyhledávání, lokalizace zvuku. Hledáme schovaný předmět, který vydává nějaký zvuk (nejlépe zvonící nebo jen tikající budík).

·         Cvičení rozeznávání hlásek na začátku slova ("Co slyšíš na začátku slova kočka?"), poté hledáme i další slova, která začínají stejnou hláskou (p - pes, postel, pírko).

·         Cvičení rozeznávání hlásek na konci slova. Po zvládnutí můžeme hrát i slovní fotbal na poslední hlásku: pes - slon - nos - sova - auto.

·         Cvičení rozlišování hlásek ve dvojicích podobných slov ("Co mají na začátku slova les – ges, ves – nes, dnes – nes ...?"), případně jestli a čím se liší dvojice slov (lom – lem, les – los, nos – nes atp.). Můžeme si vymýšlet i "nesmyslná" slova (lech - loch, nic - nyc atp.).

·         Cvičení lokalizace hlásky. ("Co slyšíš uprostřed ve slově nos, les, pes, krk? Co na začátku? Co na konci?") Můžeme i zkoušet rozložení těchto jednoduchých slov na hlásky: p-e-s. Toto cvičení je ale již pro některé děti dost náročné.

·         Cvičení rozeznávání slabik. Předkládáme dětem hračky nebo obrázky a ptáme se: "Co začíná na me": medvídek "... na ko": kočka.

·         Hry zaměřené na rozvoj sluchového vnímání.
Hláska – s – nás probudí – dětem, které leží jako když spí, předříkáváme různá slova. Uslyší-li slovo, ve kterém je hláska – s- (hlásky obměňujeme), "probudí se" a vyskočí. „Děti, kdo tu je" - při této hře předříkáváme říkanku: "Děti, kdo tu je, kdo se od D jmenuje?". Děti mají ukázat na hráče, jehož jméno začíná na toto písmeno.

·         "Na mimozemšťany" - tato hra cvičí schopnost zvukové analýzy a syntézy slova. Děti jsou "mimozemšťané" a dorozumívají se mezi sebou tak, že slova slabikují, případně i hláskují (Po – dej – mi – ru – ku! P-o-d-e-j-m-i-r-u-k-u!). Jestliže oslovený hráč rozumí, musí pokyn vykonat.

2. Cvičení a hry zaměřené na rozvoj paměti a pozornosti

·         Rovnání hraček podle velikosti. Dítěti předložíme 3 - 5 - 10 hraček, které srovná do řady podle velikosti. Pak hračky zakryjeme a dítě se snaží vyjmenovat všechny hračky, jak šly po sobě.

·         Čtení z knihy. Čteme dítěti z knížky nebo vyprávíme příběh. Vždy, když dítě uslyší předem smluvené slovo (např. jméno Honza v pohádce o Honzovi), zvedne ruku.

·         Opakování slov a krátkých vět. Zpočátku předkládáme dítěti obrázky zvířat nebo věcí (3 - 5 - 8), ukazujeme je po řadě, dítě je jmenuje. Pak se je snaží jmenovat, jak šly po řadě i bez ukázání obrázků. Posléze zvířata nebo věci jen jmenujeme a dítě je po nás opakuje. Při opakování vět tvoříme věty z 5 a více slov.

·         Vyřizování vzkazů. Necháváme dítě vyřizovat jednoduché vzkazy jednotlivým členům rodiny.

·         "Kdo si přesedl" Děti sedí v kruhu, hráči uprostřed zavážeme oči a 2 děti si vymění místo.

3. Cvičení a hry zaměřené na rozvoj myšlení a řeči

·         Rozeznávání, co je správné, a co ne. Dítěti předříkáváme pravdivé i nepravdivé krátké věty a ono se snaží určit, co je správně a co špatně. "Pomeranč je sladší než citron."; "Auto jede rychleji než kolo."; "Kočka je menší než myš.

·         Řešení situací. Dítěti předkládáme různé situace, zpočátku na obrázcích, pak slovně a ptáme se ho, jak by se zachovalo v určité situaci nebo co by se stalo, kdyby ("Co by se stalo, kdybychom nezalévali květiny?"; "Co uděláš, když rozbiješ hrníček?" atp.).

·         Cvičení analogií. Předříkáváme dítěti slova, ke kterým ono vytváří vhodnou dvojici, podle toho, co je napadne (např. les - houby, řeka - voda atp.).

·         Hry se slovy. Vymýšlení vět nebo i říkanek, kde všechna slova začínají stejnou hláskou (máma má mísu).

·         Vymýšlení slov do rýmu (len - sen, kos - los atp.).

·         Tvoření vět z předem stanovených slov (máma - jít - nakupovat = máma jde nakupovat; Eva - mít - panenka = Eva má panenku).

·         Dovyprávění příběhu - povídáme dítěti jednoduchý krátký příběh, který nedokončíme, dítě má za úkol jej dokončit.

·         "Myslím si slovo" Vedoucí hry nebo vybrané dítě řekne: "Myslím si slovo, které začíná na písmeno K". Úkolem dětí je hádat, které slovo to je. Mohou se ale ptát pouze tak, že vedoucí odpoví buď "ano" nebo "ne". Kdo uhodne slovo, vyhrává a je nyní vedoucím hry. (Např. "Je to zvíře?" "Chováme ho doma?" "Chytá myši?".

·         "Vyžeňte vetřelce" Zvolíme si 4–5 slov, která mají nějakou vlastnost společnou a přidáme slovo, které k nim nepatří - "vetřelce". Hráči musí "vetřelce" poznat a vyřadit (pes, kočka, sova, kámen, žirafa, ovce).

·         "Na Marťana" "Marťan" přistane na naší planetě a všemu se diví - co je květina, míč, dům atp. Úkolem dětí je "Marťanovi" věc co nejlépe popsat, aby pochopil, k čemu je (vzhled, vlastnosti atd.).

Cvičení a hry zaměřené na rozvoj matematických představ

Při nácviku rozvoje matematických představ začínáme srovnáváním velikosti (cvičíme pojmy malý: velký, menší – větší, dlouhý – krátký, nejdelší – nejkratší, široký – úzký.), dále množství (pojmy více – méně – stejně), pokračujeme vyjmenováváním číselné řady do deseti a také orientací v této řadě (první, ... poslední). Cvičení provádíme vždy manipulací s předměty (hračky, prvky stavebnic), později i na obrázcích. Vhodné je spojit cvičené matematické pojmy s pojmy prostorovými (nahoře - dole - uprostřed, vpravo - vlevo, nad - pod).

·         Předložíme dítěti prvky ze stavebnice (vhodná je dřevěná s různě dlouhými, širokými a velkými barevnými tvary). Dítě je řadí podle velikosti, délky, šířky, barvy, tvaru.

·         Z 10 kostek tvoříme ubíráním nebo přidáváním dvě hromádky. Dítě určuje, kde je méně, kde více kostek.

·         Dítěti předkládáme několik (5 - 10) jednoduchých obrázků. Dítě má za úkol nakreslit podle předlohy stejný počet.

·         Předložíme dítěti 3 listy papíru, na jeden z nich položíme 4 knoflíky. Dítě má za úkol na první papír položit méně knoflíků (1 - 3), na druhý více (5).

·         Pro cvičení matematických představ dále používáme dětských her jako je domino s tečkami, "Člověče nezlob se", "Ber - dej" nebo speciální "Pexeso".

Cvičení a hry zaměřené na rozvoj řeči

Trpí-li dítě některou z poruch řeči, je nutné mu zajistit kvalitní logopedickou péči a nácvik s ním pravidelně provádět.

·         Dětské říkanky spojené s rytmizací. Vytleskávání (ťukání, dupání) rytmu.

·         Artikulační cvičení - jazykolamy: Jelen se nese po lese, Pan Kaplan v kapli plakal, Klára králova hrála na klavír, Otoč tu tyč, Šidíš mě ty nebo nešidíš.

Cvičení zaměřená na rozvoj slovní zásoby

·         "Řekni to jinak" "Malý dům je ..." nebo jinak "Domeček je ..."

·         "Na co to je?" Předkládáme dětem předměty, obrázky nebo předříkáváme názvy věcí a ony odpovídají, k čemu slouží (koš, klíč, kladivo, kohoutek, oko ...).

·         "Dokonči příběh" Necháváme dítě dovyprávět krátký příběh, dokončit načatou větu.

4. Cvičení a hry zaměřené na rozvoj motoriky

Rozvoj tzv. hrubé a jemné motoriky (pohybů) je jedním z nejdůležitějších předpokladů pro zvládnutí psaní. Pro předškoláka jsou proto vhodné speciální cvičení a dbaním na správné držení psací potřeby, dále pak výběrem vhodných potřeb pro kreslení a psaní a i výběrem vhodné polohy pro psaní. Kontrolujeme, zda dítě drží tužku volně mezi palcem a ukazovákem a podkládají prostředníčkem (prostředníček je "postýlka", na které tužka leží). Tužka má být uchopena 2 - 3 cm nad jejím hrotem. Dohlížíme též na správný sklon psacího náčiní. Zpočátku jsou vhodné silnější tužky nebo pastelky, tzv. značkovací fixy, voskové pastelky a kulaté křídy. Pro podpoření správného úchopu můžeme použít zvláštní plastové násadky na tužku nebo tužky s trojúhelníkovým průřezem.

Nácvik začínáme na velké plochy (balící papír, tabule), postupně je zmenšujeme až k formátu A4 – A5. Začínáme vstoje, přecházíme k sedu s oporou i bez opory ruky o stůl, pokračujeme do kleku i lehu na podlaze. Před každým kresebným cvičením uvolníme ruku buď nějakou motorickou hrou nebo vlastním procvičením ruky a prstů (kroužením, kmitáním), případně i uvolněním ruky a prstů ve vlažné vodě v umyvadle. Kresebné cviky provádíme napřed rukou "na zkoušku" ve vzduchu, obtížnější pak provádíme překreslováním přes fólii.

Cvičení zaměřená na rozvoj jemné motoriky: modelování, vytrhávání z papíru, vystřihování, sestavování řetězu z kancelářských sponek, zapínání knoflíků, zipů, patentek, háčků, zavazování tkaniček, oblékání se, oblékání panenek, navlékaní korálků.

Vlastní kresebná cvičení:

Začínáme na velkou plochu, formát postupně zmenšujeme, napřed zkoušíme volné čmárání po ploše (míč se kutálí), pak již řízené: motání klubíček, kruhy jako točící se kola, vlnovka jako vlnky na vodě, tečky jako zobání kuřátek nebo zasněžená chaloupka, spojení bodů čarami: různým směrem - hromada prken, stejným směrem - plot, hřeben zleva doprava -žebřík, jízda autem, dolní oblouk - zleva doprava, houpačka se houpe, tašky na střeše, horní oblouk - zleva doprava: duha, hromádka od krtka, hory, kruhy: sněhulák, let motýla okolo kytičky stonožka, smyčky: pletení svetru, kouř, osmičky: let motýla, šikmé čáry: prší, ovál: velikonoční vejce, trojúhelníky: pyramidy, vybarvování.

Použitá literatura: Žáčková, H., Jucoviřová, D.: Děti s odkladem školní docházky a jejich úspěšný start ve škole.

Pro rodiče předškoláků

Desatero pro rodiče předškoláků

V rámci příprav materiálu Konkretizované očekávané výstupy RVP PV vzešel, na základě četných dotazů rodičů, také návrh materiálu popisující základní požadavky pro děti předškolního věku, který by mohli využít rodiče.

Vstup do první třídy základní školy představuje pro dítě velkou životní změnu. Mění se role dítěte, prostředí, dospělí i vrstevníci, denní program, náplň činnosti, nároky i požadavky. Aby dítě mohlo zvládnout tuto náročnou situaci bez vážnějších problémů, mělo by být nejen dostatečně vývojové a sociálně zralé, ale také dobře připravené.

Materiál nabízí rodičům dětí předškolního věku základní informace toho, co by mělo jejich dítě zvládnout před vstupem do základní školy. Jsou zde zachyceny jak výchovné, tak vzdělávací předpoklady. Je třeba mít ale na zřeteli, že zrání dítěte je nerovnoměrné, že každé dítě nemusí všech parametrů dosáhnout, ale může se k nim přiblížit.

Přehled základních dovedností propojuje a sjednocuje cíle rodiny a školy. Proto je velmi důležitá spolupráce rodiny a školy, která se podílí na vzdělávání dítěte.

1. Dítě by mělo být dostatečně fyzicky a pohybově vyspělé, vědomě ovládat své tělo, být samostatné v sebeobsluze

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• pohybuje se koordinovaně, je přiměřeně obratné a zdatné (např. hází a chytá míč, udrží rovnováhu na jedné noze, běhá, skáče, v běžném prostředí se pohybuje bezpečně)

• svlékne se, oblékne i obuje (zapne a rozepne zip i malé knoflíky, zaváže si tkaničky, oblékne si čepici, rukavice)

• je samostatné při jídle (používá správně příbor, nalije si nápoj, stoluje čistě, požívá ubrousek)

• zvládá samostatně osobní hygienu (používá kapesník, umí se vysmrkat, umyje a osuší si ruce, použije toaletní papír, použije splachovací zařízení, uklidí po sobě)

• zvládá drobné úklidové práce (posbírá a uklidí předměty a pomůcky na určené místo, připraví další pomůcky, srovná hračky)

• postará se o své věci (udržuje v nich pořádek)

2. Dítě by mělo být relativně citově samostatné a schopné kontrolovat a řídit své chování

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• zvládá odloučení od rodičů

• vystupuje samostatně, má svůj názor, vyjadřuje souhlas i nesouhlas

• projevuje se jako emočně stálé, bez výrazných výkyvů v náladách

• ovládá se a kontroluje (reaguje přiměřeně na drobný neúspěch, dovede odložit přání na pozdější dobu, dovede se přizpůsobit konkrétní činnosti či situaci)

• je si vědomé zodpovědnosti za své chování

• dodržuje dohodnutá pravidla

3. Dítě by mělo zvládat přiměřené jazykové, řečové a komunikativní dovednosti

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• vyslovuje správně všechny hlásky (i sykavky, rotacismy, měkčení)

• mluví ve větách, dovede vyprávět příběh, popsat situaci apod.

• mluví většinou gramaticky správně (tj. užívá správně rodu, čísla, času, tvarů, slov, předložek aj.)

• rozumí většině slov a výrazů běžně užívaných v jeho prostředí

• má přiměřenou slovní zásobu, umí pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno

• přirozeně a srozumitelně hovoří s dětmi i dospělými, vede rozhovor, a respektuje jeho pravidla

• pokouší se napsat hůlkovým písmem své jméno (označí si výkres značkou nebo písmenem)

• používá přirozeně neverbální komunikaci (gesta, mimiku, řeč těla, aj.)

• spolupracuje ve skupině

4. Dítě by mělo zvládat koordinaci ruky a oka, jemnou motoriku, pravolevou orientaci

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• je zručné při zacházení s předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami a nástroji (pracuje se stavebnicemi, modeluje, stříhá, kreslí, maluje, skládá papír, vytrhává, nalepuje, správně otáčí listy v knize apod.)

• zvládá činnosti s drobnějšími předměty (korálky, drobné stavební prvky apod.)

• tužku drží správně, tj. dvěma prsty třetí podložený, s uvolněným zápěstím

• vede stopu tužky, tahy jsou při kreslení plynulé, (obkresluje, vybarvuje, v kresbě přibývají detaily i vyjádření pohybu)

• umí napodobit základní geometrické obrazce (čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník), různé tvary, (popř. písmena)

• rozlišuje pravou a levou stranu, pravou i levou ruku (může chybovat)

• řadí zpravidla prvky zleva doprava

• používá pravou či levou ruku při kreslení či v jiných činnostech, kde se preference ruky uplatňuje (je zpravidla zřejmé, zda je dítě pravák či levák)

    5. Dítě by mělo být schopné rozlišovat zrakové a sluchové vjemy

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• rozlišuje a porovnává podstatné znaky a vlastnosti předmětů (barvy, velikost, tvary, materiál, figuru a pozadí), nachází jejich společné a rozdílné znaky

• složí slovo z několika slyšených slabik a obrázek z několika tvarů

• rozlišuje zvuky (běžných předmětů a akustických situací i zvuky jednoduchých hudebních nástrojů)

• rozpozná rozdíly mezi hláskami (měkké a tvrdé, krátké a dlouhé)

• sluchově rozloží slovo na slabiky (vytleskává slabiky ve slově)

• najde rozdíly na dvou obrazcích, doplní detaily

• rozlišuje jednoduché obrazné symboly a značky i jednoduché symboly a znaky s abstraktní podobou (písmena, číslice, základní dopravní značky, piktogramy)

• postřehne změny ve svém okolí, na obrázku (co je nového, co chybí)

• reaguje správně na světelné a akustické signály

6. Dítě by mělo zvládat jednoduché logické a myšlenkové operace a orientovat se v elementárních matematických pojmech

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• má představu o čísle (ukazuje na prstech či předmětech počet, počítá na prstech, umí počítat po jedné, chápe, že číslovka vyjadřuje počet)

• orientuje se v elementárních počtech (vyjmenuje číselnou řadu a spočítá počet prvků minimálně v rozsahu do pěti (deseti)

• porovnává počet dvou málopočetných souborů, tj. v rozsahu do pěti prvků (pozná rozdíl a určí o kolik je jeden větší či menší)

• rozpozná základní geometrické tvary (kruh, čtverec, trojúhelník atd.)

• rozlišuje a porovnává vlastnosti předmětů

• třídí, seskupuje a přiřazuje předměty dle daného kritéria (korálky do skupin podle barvy, tvaru, velikosti)

• přemýšlí, vede jednoduché úvahy, komentuje, co dělá („přemýšlí nahlas“)

• chápe jednoduché vztahy a souvislosti, řeší jednoduché problémy a situace, slovní příklady, úlohy, hádanky, rébusy, labyrinty

• rozumí časoprostorovým pojmům (např. nad, pod, dole, nahoře, uvnitř a vně, dříve, později, včera, dnes), pojmům označujícím velikost, hmotnost (např. dlouhý, krátký, malý, velký, těžký, lehký)

7. Dítě by mělo mít dostatečně rozvinutou záměrnou pozornost a schopnost záměrně si zapamatovat a vědomě se učit

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• soustředí pozornost na činnosti po určitou dobu (cca 10-15 min.)

• „nechá“ se získat pro záměrné učení (dokáže se soustředit i na ty činnosti, které nejsou pro něj aktuálně zajímavé)

• záměrně si zapamatuje, co prožilo, vidělo, slyšelo, je schopno si toto po přiměřené době vybavit a reprodukovat, částečně i zhodnotit

• pamatuje si říkadla, básničky, písničky

• přijme úkol či povinnost, zadaným činnostem se věnuje soustředěně, neodbíhá k jiným, dokáže vyvinout úsilí a dokončit je

• postupuje podle pokynů

• pracuje samostatně

8. Dítě by mělo být přiměřeně sociálně samostatné a zároveň sociálně vnímavé, schopné soužití s vrstevníky ve skupině

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• uplatňuje základní společenská pravidla (zdraví, umí požádat, poděkovat, omluvit se)

• navazuje kontakty s dítětem i dospělými, komunikuje s nimi zpravidla bez problémů, s dětmi, ke kterým pociťuje náklonnost, se kamarádí

• nebojí se odloučit na určitou dobu od svých blízkých

• je ve hře partnerem (vyhledává partnera pro hru, v zájmu hry se domlouvá, rozděluje a mění si role)

• zapojí se do práce ve skupině, při společných činnostech spolupracuje, přizpůsobuje se názorům a rozhodnutí skupiny

• vyjednává a dohodne se, vyslovuje a obhajuje svůj názor

• ve skupině (v rodině) dodržuje daná a pochopená pravidla, pokud jsou dány pokyny, je srozuměno se jimi řídit

• k ostatním dětem se chová přátelsky, citlivě a ohleduplně (dělí se o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělí si úlohy, všímá si, co si druhý přeje)

• je schopno brát ohled na druhé (dokáže se dohodnout, počkat, vystřídat se, pomoci mladším)

9. Dítě by mělo vnímat kulturní podněty a projevovat tvořivost

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• pozorně poslouchá či sleduje se zájmem literární, filmové, dramatické či hudební představení

• zaujme je výstava obrázků, loutek, fotografii, návštěva zoologické či botanické zahrady, statku, farmy apod.

• je schopno se zúčastnit dětských kulturních programů, zábavných akcí, slavností, sportovních akcí

• svoje zážitky komentuje, vypráví, co vidělo, slyšelo, dokáže říci, co bylo zajímavé, co jej zaujalo, co bylo správné, co ne

• zajímá se o knihy, zná mnoho pohádek a příběhů, má své oblíbené hrdiny

• zná celou řadu písní, básní a říkadel

• zpívá jednoduché písně, rozlišuje a dodržuje rytmus (např. vytleskat, na bubínku)

• vytváří, modeluje, kreslí, maluje, stříhá, lepí, vytrhává, sestavuje, vyrábí

• hraje tvořivé a námětové hry (např. na školu, na rodinu, na cestování, na lékaře), dokáže hrát krátkou divadelní roli

10. Dítě by se mělo orientovat ve svém prostředí, v okolním světě i v praktickém životě

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• vyzná se ve svém prostředí (doma, ve škole), spolehlivě se orientuje v blízkém okolí (ví, kde bydlí, kam chodí do školky, kde jsou obchody, hřiště, kam se obrátit když je v nouzi apod.)

• zvládá běžné praktické činnosti a situace, s nimiž se pravidelně setkává (např. dovede vyřídit drobný vzkaz, nakoupit a zaplatit v obchodě, říci si o to, co potřebuje, ptá se na to, čemu nerozumí, umí telefonovat, dbá o pořádek a čistotu, samostatně se obslouží, zvládá drobné úklidové práce, je schopno se starat o rostliny či drobná domácí zvířata)

• ví, jak se má chovat (např. doma, v mateřské škole, na veřejnosti, u lékaře, v divadle, v obchodě, na chodníku, na ulici, při setkání s cizími a neznámými lidmi) a snaží se to dodržovat

• má poznatky ze světa přírody živé i neživé, lidí, kultury, techniky v rozsahu jeho praktických zkušeností (např. orientuje se v tělesném schématu, umí pojmenovat jeho části i některé orgány, rozlišuje pohlaví, ví, kdo jsou členové rodiny a čím se zabývají, rozlišuje různá povolání, pomůcky, nástroje, ví, k čemu jsou peníze, zná jména některých rostlin, stromů, zvířat a dalších živých tvorů, orientuje se v dopravních prostředcích, zná některé technické přístroje), rozumí běžným okolnostem, dějům, jevům, situacím, s nimiž se bezprostředně setkává (např. počasí a jeho změny, proměny ročních období, látky a jejich vlastnosti, cestování, životní prostředí a jeho ochrana, nakládání s odpady)

• přiměřeným způsobem se zapojí do péče o potřebné

• má poznatky o širším prostředí, např. o naší zemi (města, hory, řeky, jazyk, kultura), o existenci jiných zemí a národů, má nahodilé a útržkovité poznatky o rozmanitosti světa jeho řádu (o světadílech, planetě Zemi, vesmíru)

• chová se přiměřeně a bezpečně ve školním i domácím prostředí i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře), uvědomuje si možná nebezpečí (odhadne nebezpečnou situaci, je opatrné, neriskuje), zná a zpravidla dodržuje základní pravidla chování na ulici (dává pozor při přecházení, rozumí světelné signalizaci)

• zná faktory poškozující zdraví (kouření)

• uvědomuje si rizikové a nevhodné projevy chování, např. šikana, násilí